Nor, A. C. (1903–1986)

A. C. Nor patřil zejména v meziválečném období k výrazným a hojně čteným spisovatelům. Po roce 1948 byl komunistickým režimem umlčován. Z jeho rozsáhlého díla se ocenění dočkaly zvláště realistické prózy podávající živý a autentický obraz slezského venkova, Norova spisovatelská činnost ovšem zasáhla do mnoha žánrů a procházela četnými peripetiemi. 

Přestože většinu života strávil v Praze, s moravskoslezským regionem udržoval Nor po celý život intenzivní kontakty. Byl synem mlynářského dělníka, dětství a část mládí strávil v Hlavnici u Opavy. Právě dění v této obci a jejím okolí znamenalo mohutný inspirační impulz zejména pro počáteční tvorbu autora (na jeho počest se zde dvě desetiletí konala literární soutěž pro mladé autory Hlavnice A. C. Nora, poslední ročník proběhl 2014). 

Gymnaziální studia absolvoval Nor v  Opavě. Ještě před maturitou si jeho literárního talentu všiml Vojtěch Martínek, klíčová osobnost kulturního života širšího Ostravska meziválečného období. Na jeho podnět vznikl román Bürkental (1925), s nimž v pouhých dvaadvaceti letech A. C. Nor zaznamenal oslňující umělecký úspěch.  Na Univerzitě Karlově vystudoval češtinu a němčinu, poté v Praze působil jako redaktor a publicista, stýkal se s mnoha významnými literáty (Josef Hora, Vilém Závada, Josef Knap aj.), byl členem moravské Literární skupiny. V třicátých letech 20. století se rozhodl pro dráhu profesionálního spisovatele, což byl v době tíživé hospodářské krize jistě odvážný krok. Sám se staral o distribuci některých svých knih, často podnikal popularizační přednášky zejména pro střední školy a stával se tvůrcem doslova posedlým psaním a publikováním, což mu literární kritika pravidelně vyčítala. Významně se angažoval v Syndikátu českých spisovatelů, z něhož byl ovšem pro své antikomunistické postoje později vyloučen.  Po roce 1948 byla jeho díla vyřazena z veřejných knihoven a až na výjimky nemohly jeho knihy vycházet. Proto se také Norovy dokumentární romány, které zobrazují česko-německé vztahy a protinacistický odboj ve Slezsku (slezská válečná trilogie), dostaly ke čtenářům až téměř dvě desetiletí po napsání. Autorovo svědectví o venkovských, nekomunistických hrdinech pochopitelně nevyhovovalo kulturní politice socialistického režimu, ale Nor nebyl typem spisovatele, který by byl ochoten své texty přizpůsobovat měnícím se politickým požadavkům. Jako autor stál stranou ideologických tendencí v literatuře a nikdy se neztotožnil ani s žádným uměleckým programem, přestože byl často vykládán jako představitel tzv. ruralismu.

Tvorba  A. C. Nora je velmi rozsáhlá, kromě oceňovaných slezských románů (Bürkental, Rozvrat rodiny Kýrů, Raimund Chalupník, Tvář plná světla) zahrnuje i řemeslné psaní pro široké publikum, které využívá  žánrů pop-literatury (Zločin na samotě), ale i drobnější útvary, povídky,  humoristickou novelu, pohádky,  cestopisné fejetony i další publicistiku, včetně Norovy pozoruhodné sondy do metod spisovatelské práce (Jak vzniká literární dílo).  Kritika spíš odmítala čtenářsky oblíbený román ze studentského prostředí Jedno pokolení, který odráží obecnější sklon autora vybírat si pro své příběhy mladé lidi s jejich problémy. Norova tvorba má místy nevyrovnanou úroveň, ale jejím typickým rysem Norovy tvorby je snaha o zachycení atmosféry míst i událostí, a to zejména pomocí působivých dialogů ve slezském, resp. opavském  nářečí. 

Minimálně prozkoumána je zatím Norova korespondence, uložená v Památníku národního písemnictví; právě ona má však pro poznání regionální kultury zvláštní význam. Součástí autorovy pozůstalosti je rovněž dosud nepublikovaný román Cesta k socialismu, který Nor napsal v době, kdy se potýkal s nemilostí komunistických mocipánů. Tyto a jiné pohnuté osudy spisovatele v průběhu dlouhého půlstoletí líčí Norovy rozsáhlé paměti Život nebyl sen, které byly vydány až posmrtně. V roce 1994 se staly mezi širší kulturní veřejností literární událostí. Poté upadlo dílo A. C. Nora opět do zapomnění. Je nyní na čase vrátit tohoto autora do kulturního povědomí, a to zvláště (ale nejen) moravskoslezského regionu.  

Jan Malura

Média

Fotogalerie

Video medailonek

 

Norovy rodinné videa

A. C. Nor s oblibou cestoval, rád fotografoval a později zaznamenával svá putování na přenosnou kameru, jak o tom svědčí i dva digitalizované filmy.

Vzpomínky na A. C. Nora jeho zetě a vnučky

Chci si poslechnout

Užitečné odkazy

Archiv

Aktualizováno 13. 11. 2024