Prokeš, Jan (1873–1935)

Jan Prokeš patří bezesporu mezi nejvýznamnější osobnosti Ostravy. Stál u zrodu tzn. Velké Ostravy a byl také prvním českým starostou v čele Moravské Ostravy (v této funkci vystřídal Johanna Ulricha).

Prokeš pocházel z velmi skromného prostředí. Narodil se jako třetí a poslední dítě v rodině obuvníka Františka Prokeše v Černotíně. Kvůli finanční situaci rodiny si nemohl dovolit studium, a tak je vyučen obuvníkem jako jeho otec. Prokeše ale řemeslo nelákalo, měl vyšší cíle, ty se mu plní po odchodu do Moravské Ostravy. Nejdříve se angažoval v dělnickém a odborářském prostředí, kde mohl uplatnit své vynikající řečnické a organizační schopnosti. Věnoval se ale i činnosti publicistické, působil v redakci hornického listu Na zdar i v Duchu času.

Prokeš byl členem československé sociálně demokratické strany dělnické, věnoval se zejména regionální politice ukázka z jeho práce. Postupem času se dostává i do sféry vyšší politiky. V roce 1907 byl zvolen poslancem říšské rady. Kromě říšské rady působil i jako poslanec moravského zemského sněmu.

V roce 1925 byl zvolen starostou Moravské Ostravy. Prokeš během svého působení v čele Ostravy inicioval bytovou i občanskou výstavbu, stavbu krematoria, rekonstrukci ústředních jatek a mnoho dalšího. Nejkontroverznější byla výstavba Nové radnice, jelikož přinesla městu značné zadlužení. Kritizována byla také její velikost, ve své době se jednalo o největší radnici v Československu. V roce 1929 byl opětovně zvolen starostou, v roce 1935 kvůli nemoci už nekandidoval.

Jan Prokeš byl velkým zastáncem vytvoření tzv. Velké Ostravy. Jednalo se o sloučení Moravské Ostravy s okolními moravskými a slezskými obcemi. Již v roce 1919 svolal první schůzku se zástupci okolních obcí. Nakonec dochází ke sloučení jen sedmi moravských obcí, a to až v roce 1923. Jednalo se o Moravskou Ostravu, Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory, Zábřeh, Hrabůvku a Novou Ves. Sloučeny byly pod jednotný název Moravská Ostrava. Do čela nově vzniklého města byl postaven Jan Prokeš.

Prokeš byl milovník knih a umění. Stál u počátku dnešního Národního divadla moravskoslezského, ale i archivu a muzea. Taktéž podpořil výstavbu Domu umění nebo se zasadil o nové prostory pro městskou knihovnu.

Prokeš byl dvakrát ženatý. Poprvé uzavřel sňatek v roce 1896 s Julií Frýdeckou z Moravské Ostravy. Z tohoto manželství měl sedm dětí. Po smrti své první manželky se v roce 1930 oženil s Isidorou rozenou Nowickou, rozvedenou Hartwiegerovou. 11. 12. 1935 zemřel na srdeční mrtvici, bylo mu pouhých 62 let. Jeho pohřeb se konal 15. prosince a jednalo se o velkolepou a všemi sledovanou událost. Odhaduje se, že se s Prokešem přišlo rozloučit až 100 tisíc lidí.

Prokešův pomník můžeme v dnešních dnech najít na ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě. V roce 2005 byla odhalena jeho pamětní deska v prostorách Nové radnice.

Média

Prokešův vlastní životopis

Chci si přečíst

Výstava o Janu Prokešovi

Chci se podívat

Fotogalerie

Užitečné odkazy

Archiv

Aktualizováno 06. 11. 2024