Vznik časopisu Černá země
Vznik časopisu Černá země
Černá země
Ostravský kulturní časopis Černá země vycházel v letech 1924–1938, v roce 2024 si tedy připomínáme sto let od jeho založení (první číslo je datováno 1. října 1924). Časopis otiskoval beletrii, kulturněhistorické a etnografické články, přinášel recenze i zprávy o aktuálním literárním, divadelním, výtvarném, knihovnickém i spolkovém dění.
Černá země vycházela jako měsíčník (deset čísel ročně, přičemž někdy byl realizován ve dvojčíslech). Za jeho vznikem stála Kulturní rada pro širší Ostravsko, společnost zaměřená na organizaci a povznesení kulturního života regionu. Pod Ostravsko zahrnoval časopis širší region, včetně Valašska, Těšínska, Opavska; pro všechny tyto oblasti se stávala Ostrava postupně přirozeným kulturním a společenským centrem. Redakce sídlila na adrese Purkyňova 8 v Moravské Ostravě (v dnes neexistující budově), zajišťovali ji spisovatel a publicista Vojtěch Martínek, archivář a historik Alois Adamus a pedagog a politik Rudolf Tlapák (ten je samostatně od pátého ročníku uváděn jako hlavní redaktor).
Ve dvacátých letech v časopise dostávala značný prostor původní básnická a prozaická tvorba, a to zejména regionálních autorů (Vojtěch Martínek, Zdeněk Bár, Zdeněk Vavřík, Metoděj Jahn, Antonín Hořínek, Vilém Závada, Milan Rusinský aj.) Po roce 1929 se z časopisu, zejména z finančních důvodů, beletrie postupně vytrácí a zesiluje zaměření na popularizační, osvětové články věnované regionální kultuře a historii. Tehdy se ve větší míře dostává ke slovu poslání Černé země formulované v jejím podtitulu „Časopis lidově výchovný“. Opakovaně se časopis vrací ke knihovnám a otázce kvalitní četby pro široké publikum, stejně jako k funkci a vlivu nových, dynamicky se rozvíjejících médií (film a rozhlas).
Černá země byla otevřena různým kulturním proudům, avantgardní směry ani katolické tendence na její stránky ovšem ve větší míře nepronikly. Časopis se ztotožňoval s ideovými pilíři masarykovské první republiky, snažil se budovat česko-slovenské porozumění i dobré vztahy s Poláky. Zdůrazňoval potřebu rozvíjet sebevědomou českou kulturu, aktivity německých obyvatel pak nechával v pozadí. Jedno z hlavních témat časopisu představovala specifika ostravského regionu. Autoři nerozvíjeli ideu samostatné slezské etnické identity, ale vnímali a akcentovali krajovou „jinakost“, tedy odlišný charakter lidu, odlišné kulturní potřeby, jiný tep krve, divnou a chmurnou krásu Ostravska, jak to formuloval na stránkách časopisu Zdeněk Vavřík.
Prostřednictvím Moravskoslezské vědecké knihovny byla Černá země zdigitalizována, ale mezi širší veřejností je časopis stále de facto neznámý. V rámci Živé encyklopedie chceme proto Černou zemi důkladněji představit, a to prostřednictvím popularizačních hesel jednotlivých ročníků, jež shrnují témata a myšlenky klíčových článků, polemik, recenzí i uměleckých textů. Snažíme se přitom upozorňovat zejména na problémy a diskuse, které mají nadčasovou platnost a mohou i dnes oslovit širší publikum. Vzhledem k tomu, že časopis měl dlouhé trvání, vytváříme tak specifické kulturní kalendárium meziválečné Ostravy a Moravskoslezského kraje vůbec. Součástí hesel jsou početné ukázky z významných textů časopisu (vyznačeno kurzívou). Arabskou číslicí uvádíme za jednotlivými citáty číslo časopisu v rámci jednotlivých ročníků, podle něj si může čtenář snadno dohledat kompletní znění článku či uměleckého textu v digitální podobě. Autory delších textů vyznačujeme tučně, kratší poznámky, recenze a zprávy tiskne Černá země obvykle beze jmen pisatelů, proto je neuvádíme ani v našich heslech.
Jan Malura
Charakteristiky jednotlivých ročníků
Média
Užitečné odkazy
Kompletní digitalizovaná verze časopisu open_in_newAktualizováno 04. 12. 2024
